Lyžařská střediska, jak je neznáme. Letadlem nad vrcholky Alp

01.03.2015 21:09
Známý český pilot Jiří Pruša se vydal se svým letadlem nad vrcholky Alp a během čtyř dní zmapoval jejich nejznámější místa. Kroužil kolem lyžařských středisek i nejvyšších vrcholů a podíval se také do oblastí, kde vznikají ledovce.
Cesta Jiřího Pruši s fotografem Jindřichem Ilemem zahrnovala úseky nad Rakouskem, Německem, Švýcarskem, Francií, Itálií a Slovinskem. Během patnácti letových hodin překonal vzdálenost 3 000 kilometrů.
 
 

Den první. Kolem Grossglockneru

Meteo informace a předpověď byla tento týden pro Alpy skvělá: čtyři dny slunce. V 11.44 jsme odstartovali směrem k obloze pokryté inverzní oblačností. Před Šumavou se začaly mraky trhat a tak jsme mohli prostoupat do 5 500 stop, proletět kontrolní zónou letiště Linec a pokračovat směrem na Zell am See. To už byla obloha úplně modrá a Alpy před námi bílé.
Na letišti Zell am See jsme přistáli po hodině a půl letu. S místními jsem prodiskutoval jak nejlépe přeletět a nafilmovat hory v okolí. Diskuse přinesla zajímavé informace – Tauernské Alpy, které jsou jižně, tvoří národní park a nad ním se létat nesmí. Možné je proletět jen údolími mezi horami.
Vyrážíme. Po deseti minutách jsme ve výšce dvou kilometrů doletěli k vysoké stěně, před námi se do výše nějakých 3 800 metrů tyčil Grossglockner. Impozantní pohled. Vyhlédl jsem si trasu přes sedlo vedle něj a asi po 10 kruzích ve stoupající spirále jsme se k němu dopracovali.
Pokračovali jsme údolím směrem k Lienzu a pak zase zpět západně od Grossglockneru znovu do výšky nějakých 10 500 stop, přehoupli jsme se přes sedlo a začali klesat směrem k Mittersilu. Tady jsme ještě udělali odbočku k přehradě Kaprun, nafotili jsme pár lyžařských vleků v této známé lyžařské oblasti a šli jsme na přistání.
 
Bylo už půl čtvrté, proto jsme museli spěchat. Podal jsem rychle letový plán, natankovali jsme a po opětovném vzlétnutí (zapomněl jsem na letišti bundu) rychle vyrazili směrem na Innsbruck. Cesta nás vedla přes Kitzbühel a let směrem na západ proti zapadajícímu slunci nebyl jednoduchý.
V tvořícím se podvečerním prozářeném oparu je směrem k zemi opravdu mizerně vidět a seshora člověka zapadající slunce docela drsně oslepuje. Přistáli jsme v pořádku a s trochou strachu opouštěli letadlo. Domluvit hangár se nám nepodařilo, a tak jsme museli stroj nechat venku vystavený klesající teplotě.
 

Den druhý. Za ledovcem Aletsch

Ráno se teplota pohybovala kolem nuly, což bylo příznivé. Viditelnost nebyla skvělá, ale šlo to. Horší bylo, že tak ve 200 metrech seděla hustá mraková přikrývka. A tak jsme museli trpělivě čekat na hotelu.
Když jsme o několik hodin později požádali věž o aktivaci plánu a instrukce k pojíždění na dráhu, její odpověď nás zaskočila. „Letiště je pro VFR provoz zavřené, spodní vrstva souvislých mraků je ve 250 metrech.“ V půl druhé začalo probleskávat sluníčko a během 20 minut se všude kolem objevily krásné hory a nad námi modrá obloha. Skočili jsme do letadla a odstartovali.
Nejdříve směrem na jih nad Brennerský průsmyk a pak na severozápad směrem k Zugspitze u Garmisch-Partenkirchen. Po nezbytném focení jsme se obrátili na jihozápad a vydali se směrem do Švýcarska.
Přeletěli jsme kolem Lichtenštejnska, což je vlastně jedno horské údolí a pokračovali přes Chur a údolím horní Rhony směrem na Sion. Vpravo od nás se hory začaly postupně zdvihat, přeletěli jsme Gothardský průsmyk a začali stoupat směrem k Eigeru a Jungfrau. Mezi těmito dvěma horami se tvoří známý ledovec Aletsch.
Dosáhli jsme výšky 13 500 stop, letadlo už stoupat nechtělo a my jsme se kochali pohledy na horské velikány i mohutný ledovec. Samozřejmě jsme přitom zběsile fotili a já jsem musel létat tak, aby Jindřich a jeho kamera byli spokojeni.
Pak jsme se spustili zpět do údolí Rhony a pokračovali na letiště Sion. Komunikace s letištěm byla standardní, v zapadajícím slunci a oparu jsem ale žádné letiště neviděl. Pak jsem pod sebou zahlédl dráhu, ale to jsme byli asi 200 metrů nad zemí.
Věž mi dala instrukci zařadit se do levého okruhu dráhy 26, nechat přistát letadlo za námi a přiblížení zopakovat. Aby byla dráha viditelnější, tak ještě zapnuli osvětlení. Na podruhé se nám tak přistát podařilo bez problému.
V dalším článku za týden vám přiblížíme dvoudenní cestu kolem Mont Blancu, Matterhornu až do Slovinska a zpět do České republiky přes Rakousko.
 

Zimní boty, sportovní obuv a značkové oblečení HI-TEC.

Snowboard, kiteboard, snowboardy a kity.

Agentura PPC MAX - SEO optimalizace a PPC reklama

Kvalitní snowboard shop!

Sportovní outlet, výprodej, slevy oblečení.

Wakeboard, snowboard a kiteboard.

Dovolená a ubytování Chorvatsko.