Vize továrny na zážitky: V Alpách lyžuje polovina všech sjezdařů na světě, vynáší to miliardy eur

01.11.2016 09:28

V Alpách sjezduje téměř polovina z celkového počtu lyžařů na světě.

Tahle továrna na zážitky vynáší miliardy eur ročně.

Nyní se ale potýká s potížemi a hledá způsoby, jak svůj byznys udržet a rozvinout.

Na světě je jen pár navštěvovanějších míst než horská hradba valící se od francouzské Riviéry až k Vídni. A pro sjezdové lyžaře je alpské pohoří tak výjimečné, že jejich sportu dalo dokonce jméno. Angličtí horolezci, kteří začali v 19. století jako první tehdejší řídce osídlené velehory důkladněji prozkoumávat, by dnes sledovali s údivem, v jak obrovskou továrnu na zážitky a emoce se nehostinný prostor v následujícím století proměnil.

Alpy nyní každou sezonu přivítají téměř padesát milionů lyžařů. Oni i další turisté strávili v roce 2015 v místních hotelech a penzionech 386 milionů nocí, což je skoro patnáct procent přespání turistů v celé Evropské unii. Ve zdejších údolích se tak už desítky let odehrává malý zázrak. Zatímco převážná většina pohoří ve světě je spíše chudšími oblastmi, Alpy se stovkami lyžařských středisek naopak významné části obyvatel šesti zemí přináší obživu a nevídanou prosperitu.

Jen v oblasti Tyrolska je to ročně kolem osmi miliard eur tržeb, což je více, než činí například obrat českého energetického gigantu ČEZ.

Jenže zejména v posledních letech vše nejde tak hladce, jak by se při návštěvě úhledných, čistých a moderních alpských středisek mohlo zdát. První potíže a úbytek hostů přinesla krize z roku 2008, poklesům návštěvnosti čelily a do jisté míry i po skončení krize stále čelí některá italská a švýcarská střediska. "Jsou hodně závislá na domácí klientele, které ubylo. Svoje sehrály i změny kurzu švýcarského franku a ruského rublu, kvůli nimž ubylo Rusů zhruba o třicet procent," uvedla ředitelka organizace Innsbruck Tourismus Karin Seilerová-Lallová.

Ekonomické a měnové výkyvy však nejsou zdaleka jediným problémem, který představitele desítek profesí navázaných na turismus trápí. Globální oteplování a úbytek sněhu zkracují zimní sezony, turisty odrazují i stále častější náhlé změny počasí. Úplně novým a nečekaným jevem je i pokles zájmu o lyžování a snowboarding v nejmladší generaci, zejména mezi dětmi narozenými v novém tisíciletí.

Výsledkem je v lepším případě stagnace mnoha alpských oblastí, nebo dokonce úbytek lyžařů a turistů, mezi nimiž stále stoupá počet těch, kteří, aby ušetřili, si rezervují svoji dovolenou na poslední chvíli.

Vlekaři a hoteliéři povolali na pomoc vědce

Jenže Rakušané, Francouzi, Italové, Švýcaři a Němci si nemohou dovolit současnému trendu jen přihlížet. Majitelé resortů a lidé z těchto zemí podnikající v turistickém byznysu proto už v roce 2012 založili společnost AlpNet, která dnes sdružuje osm nejdůležitějších alpských turistických organizací zastupujících stovky středisek. S 245 miliony přespání nyní členové AlpNetu dohromady reprezentují 66 procent turistického byznysu v celých Alpách. Hlavní náplní organizace je kromě vzájemného obchodu snaha najít způsob, jak lyžařský a vůbec turistický byznys v Alpách udržet a dál rozvíjet.

"Potřebujeme jasná doporučení. Kteří hosté budou v příštích letech u nás trávit zimní dovolenou? Co jim nabídnout, aby to korespondovalo s jejich životním stylem? Kde tyhle zákazníky najdeme?" říká v zákulisí innsbruckého kongresového centra prezident AlpNetu Josef Margreiter.

Právě v centru Tyrol Innsbrucku se proto koncem října konalo další ze setkání expertů na alpský turismus, která AlpNet posledních pět let pořádá. Letos však se speciálním programem. Hlavním bodem konference nazvané jednoduše The Alps bylo představení vědecké práce, kterou si AlpNet objednal u mezinárodního výzkumného týmu, sestávajícího z třiatřiceti expertů z univerzit a akademií pěti hlavních alpských zemí. Ti od března do srpna letošního roku probádali téměř tři stovky publikovaných i nepublikovaných dokumentů, výzkumů, vědecké literatury i obchodní korespondence z období let 2010 až 2016.

Výsledkem byl návrh, na co a na koho by se měla alpská střediska soustředit, aby v celoevropské i světové soutěži o turisty uspěla i nadále.

Co trojice hlavních autorů studie doporučila? Jejich poselství lze shrnout do několika bodů. Ani jeden z nich není sám o sobě příliš překvapivý a prosperitu alpského turismu nezajistí. V souhrnu ale dávají smysl. Klíčové je podle expertů neustat i přes nepříznivé podmínky a místní úbytky lyžařů ve zdokonalování lanovek a vleků a vybavování tratí sněžnými děly. Zima, pokud nenastane nějaký náhlý klimatický kolaps, zůstane klíčovým zdrojem příjmů. Například v Tyrolech, okolí Salcburku, Voralrbergu, Graubündenu a Wallisu vznikají dvě třetiny ročních tržeb v zimě. Průměrný denní výnos je v Alpách v zimě stále o třicet procent vyšší než v létě. Ze 7,5 milionu ubytovacích lůžek je skoro polovina výnosů právě v období od prosince do března. "Zimní turismus je stále rozhodujícím zdrojem pro další investování," připomněl jeden ze tří hlavních autorů studie, Harald Pechlaner z EURAC Research v Bolzanu.

Stejně důležité je ale i stálé zlepšování dopravní dostupnosti. Cílem je díky většímu počtu vlaků a skibusů, co nejdříve s elektrickým pohonem, lépe spojit podhorská centra s velkými i vzdálenějšími městy, například Hamburkem.

Na druhou stranu by se měl snížit počet automobilů v horách. Konkurenční výhodou dovolené v Alpách by tak mělo být i to, že bude k přírodě ohleduplnější, než nabízí konkurence. Výzkumníci spočítali, že 85 procent emisí CO2, které souvisí s dovolenou, vzniká při automobilové a letecké dopravě a ubytování. Na ty se chtějí zaměřit.

"Investice do udržitelného hospodaření s energiemi, vodou a půdou je ekonomická a může vést k výhodě oproti konkurenci, chceme spotřebovávat tak málo zdrojů, jak je to jen možné," řekl další z autorů, profesor Ralf Roth z německého Institutu pro přírodu, sport a ekologii.

"Je třeba lidem zdůrazňovat, že čistší a zdraví prospěšnější dovolenou než v Alpách nenajdou. Skupina klientů, která na to slyší, se zvětšuje," dodal Roth, který připomněl, že ke sjezdovému lyžování a jeho infrastruktuře je využito pouze jedno procento veškeré plochy hor.

Málokdo přitom očekává, že poroste počet lyžařů. "Musíme hledat jiné nabídky. Nabízet další pěší trasy a cyklotrasy, obnovovat chaty, zvát na originální místní menu z lokálních produktů. Turismus a zemědělství se přece skvěle doplňují," řekla Marta Kwiatkovski Schenková z Gottlieb Duttweiler Institutu. Mladé lidi, které už do Alp neláká jen samotné lyžování a jejichž podíl na celkovém počtu turistů v posledním desetiletí významně poklesl, mají přitáhnout koncerty, festivaly, divadla či módní přehlídky.

A ještě jedna věc. Přestože hlavními návštěvníky Alp budou vždy Evropané, letos v dubnu se AlpNet poprvé velkoryse prezentoval na Mountain Travel Symposiu v americkém Coloradu. Alpští manažeři také přemýšlejí, jak přitáhnout pozornost zatím asi pěti milionů Číňanů, kteří už mají doma lyže a alespoň jednou ročně navštíví některé z pěti set čínských středisek. Zejména vzhledem k faktu, že nejen Číňané, ale i další Asijci navštěvují Evropu v čím dál větších počtech. "Nemyslíme si, že návštěvníci ze zámoří či Asie budou někdy představovat podstatnou část alpských turistů, nejvýš jich bude pár procent, podcenit ale nechceme nic," řekl prezident AlpNetu Margreiter.

Do roku 2100 bude v Alpách o dva stupně tepleji

Ohledně dopadu globálního oteplování na Alpy se vědci shodli na jediném. Do roku 2100 se průměrná teplota v oblasti zvýší o dva stupně Celsia. "Ten fakt nelze popřít, není to ale naše největší obava," řekl Roth z německého Institutu pro přírodu, sport a ekologii.

Přestože je podle něj úbytek sněhu v posledních letech zřetelný a jasně ho dokumentovaly sněhové mapy Alp z let 1971−2006, žádné věrohodné předpovědi, jak se bude sněhová situace vyvíjet v příštích letech, natož desetiletích, neexistují. "Musíme žít v nejistotě, dokážeme předpovědět pár dní, ale ne měsíce a roky," dodal Roth.

Představit si Alpy bez sněhu nebo s výrazně menším množstvím bílé pokrývky si stejně nikdo neumí. Natož se na to spolehlivě připravit.

"Hlavním kamenem turismu v Alpách zůstane sníh, ten je odlišuje od zbytku světa, nemůže být nahrazen. Je klíčovým faktorem atmosféry, scenerie, krajiny," řekl další z hlavních autorů studie profesor Hubert Siller z MCI Management Center v Innsbrucku.

Pokud to však nezajistí příroda, jsou jediným receptem sněhová děla. Nejen od ekologů se ale v Německu, Rakousku i dalších alpských zemích ozývají hlasy, které varují před velkou spotřebou vody a cizorodými látkami, jež umělý sníh do přírody zanáší.

K nim se nedávno přidala i německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová, pro kterou představa Alp bez děl není utopií. Alpská údolí si podle ní jednou budou muset najít alternativu k nynějšímu lyžařskému byznysu v jemnějším, takzvaném zeleném turismu.

Na konferenci v Innsbrucku ale panoval ohledně sněžných děl jednotný, přesně opačný názor. "Ti lidé, kteří nás za ně kritizují, si neuvědomují, kolik už jsme toho pro ekologizaci našeho podnikání udělali. A že sníh na tratích lidem musíme garantovat. Bez děl to bohužel není možné," řekl šéf AlpNetu Margreiter.

Možná jsou ale obavy, že sněhu i turistů bude v budoucnu ubývat, předčasné.

Období s menšími příděly sněhu už bylo v minulosti několik, třeba v letech 1989 až 1998, a pak vždy přišly lepší roky. Někteří klimatologové navíc míní, že globální oteplování může naopak množství sněhu na horách, alespoň uprostřed zimy, spíše zvýšit. Děla by tak měla menší roli, omezenou na začátek a konec zimy.

"Oteplování může přinášet podle lokality méně, ale i více srážek. Při teplotách těsně pod bodem mrazu bude sněhu více než při silných mrazech, avšak období, kdy sněží, se na obou koncích zimy kvůli oteplení zmenší. Lyžaři a střediska vydělají uprostřed zimy, zimní sezona se ale zkrátí," píše na webu The Conversation klimatolog Kevin Trenberth z britského Národního centra pro výzkum atmosféry.

Jisté je, že nejen Rakušané udělají možné i nemožné, aby Alpy na špici světového turistického průmyslu udrželi. "Jsme tím zavázáni našim pradědům, kteří tohle všechno začali budovat už před sto padesáti lety. Ani oni nemohli myslet jen z roku na rok," říká Margreiter.

Zdroj: http://archiv.ihned.cz/c1-65497490-vize-tovarny-na-zazitky-v-alpach-lyzuje-bezmala-polovina-vsech-sjezdaru-na-svete-vynasi-to-miliardy-eur

Zimní boty, sportovní obuv a značkové oblečení HI-TEC.

Snowboard, kiteboard, snowboardy a kity.

Agentura PPC MAX - SEO optimalizace a PPC reklama

Kvalitní snowboard shop!

Sportovní outlet, výprodej, slevy oblečení.

Wakeboard, snowboard a kiteboard.

Dovolená a ubytování Chorvatsko.